Historie tradiční čínské medicíny sahá dva tisíce let před náš letopočet. Snad žádná jiná medicína nemá tak dlouhou tradici a důkladně propracovaný systém diagnostiky a léčby.
Čínská medicína používá specifická pravidla a praktické metody, které jsou typické jenom pro ni a kterými se liší od nám běžně známé západní medicíny. K těm nejdůležitějším patří především celostní přístup k člověku. Člověk je chápán jako „buňka v organismu vesmíru", která je s ním úzce spojena a podléhá stejným zákonům. Stejná jednota pak platí pro všechny procesy a části lidského těla. Člověk je považován za jeden celek a každý orgán vykonává určité specifické úkoly a současně je propojen s ostatními orgány a částmi těla, které ovlivňuje. Z toho logicky vyplývá, že organismus se chová jako jeden celek i v případě nemoci a zdánlivě lokální porucha ovlivňuje chod celého těla a příčina se může nacházet úplně jinde.
Druhým typickým rysem čínské medicíny je používání tzv. diferenciální diagnostiky jako hlavní metody pro stanovení diagnózy nemoci a následného léčebného postupu. Metoda pečlivě zkoumá chorobné příznaky u každého člověka a jednotlivé projevy nemoci - nebo raději řekněme nerovnováhy. Je samozřejmé, že léčebný postup není paušální podle nemoci, ale je vždy jedinečný podle syndromů konkrétního člověka.
Dokonalá znalost fungování zdravého organismu, ale i jeho patologie, umožňuje čínské medicíně určit příčinu nemoci i léčebný postup. Nemoc je vždy posuzována jako narušení rovnováhy celku.
Diferenciální diagnostika je tedy proces tvořený pozorováním, poslechem, dotazováním, zkoumáním pulzu a jazyka.
Podle čínské medicíny dráhy čchi všech orgánů přímo či nepřímo procházejí jazykem, proto stav jejich čchi se projeví na příslušných částech jazyka a jeho vzhledu.
Specifickými pojmy pro čínskou medicínu jsou jin a jang. Jsou znázorňovány černobílým diagramem.
Jedná se o abstraktní pojmy, které vyjadřují dva protiklady, které se vzájemně neustále proměňují, doplňují a jsou v rovnováze. Pokud je rovnováha porušena, vzniká konflikt, nemoc, disharmonie.
Jin a Jang jsou na sobě vzájemně závislé. Tečky v jangové a jinové části diagramu ukazují, že jang obsahuje zárodek jin a naopak. Jeden bez druhého nemohou existovat.
Typickou veličinou čínské medicíny je čchi. Jedná se o základní součást vesmíru, ze které se skládají všechny věci. V oblasti medicíny je čchi základní substancí tvořící tělo. Veškeré aktivity lidského života se vysvětlují pohybem čchi. Tradiční čínská medicína vychází z představy lidského těla jako sítě drah, tzv. meridiánů. Čchi putuje meridiány a šíří tělem a orgány životní sílu. Silné a volné proudění čchi je předpoklad zdravého života.
Pro optimalizaci proudění čchi používá čínská medicína metodu zvanou akupunktura. Provádí se prostřednictvím akupunkturních jehel působících na přesně stanovené akupunkturní body. Obdobou akupunktury je akupresura, která ovlivňuje akupunkturní body tlakem. Tento princip je využíván u čínských léčebných masáží tuina. Specifickou metodou působení na akupunkturní body je moxování, což znamená působení tepla.
Nedílnou součástí čínské medicíny je dietetika podle ročních období a konstitučního typu jedince. Čas na odpočinek a regeneraci by měl být součástí našeho života stejně jako práce a povinnosti.
První vyšetření neboli diagnostika trvá zhruba 1 hodinu. Nejdříve probíhá formou pohovoru, kdy je potřeba zmapovat nejen rodinnou anamnézu a vaše obtíže, ale i spoustu zdánlivě více či méně souvisejících podrobností. Vyptávám se hodně. Podle pravidla, které všichni dobře známe, všechno souvisí se vším. Takto jednoduše lze vyjádřit spojení fyzické i duševní rovnováhy každého z nás.
Potřebujeme zjistit, kde a proč vznikla nerovnováha (tedy chcete-li nemoc).
Přístup k organismu jako celku s sebou nevyhnutelně přináší i řadu doporučení souvisejících jak s vaším životním stylem, tak i dietetikou (tedy stravovacími návyky). Strava je v našem běžném životě velmi důležitá, protože nás ovlivňuje několikrát za den.
Součástí vyšetření je vždy diagnostika jazyka a pulzu. Pulz se posuzuje na obou zápěstích ve třech různých pozicích a hloubkách. Jazyk je zrcadlem stavu našeho organismu a zkoumá se až na závěr pro celkové stanovení diagnozy.
Terminologie v tradiční čínské medicíně je velmi odlišná od klasické „západní“ medicíny.
Výsledkem vstupního vyšetření není jen sdělit vám výsledek a dát vám bylinný přípravek, ale především dohoda vzájemné spolupráce. Je dobré mít na paměti, že bez vaší snahy ani čínská medicína neudělá zázrak. Nicméně tisíciletá tradice TČM ukazuje, že její principy fungují.
Základním pilířem léčby v tradiční čínské medicíně je fytoterapie - tedy léčba bylinami. Byliny se používají ve formě odvarů nebo zpracované do prášku či tablet. K zevnímu použití slouží bylinné masti, krémy či tinktury.
Používají se čínské byliny, jejichž specifický účinek je prověřený empirií již tisíce let.
Léčebná metoda založená na stimulaci tzv. akupunkturních bodů jehlou. Body jsou rozmístěny na akupunkturních drahách neboli meridiánech. V drahách proudí energie neboli čchi a její volný průtok je důležitý pro harmonické fungování organismu jako celku.
Akupunktura je prováděna sterilními jehlami na jedno použití. Množství jehel při jedné proceduře bývá individuální podle aktuálního problému, obvykle 6-12 jehel.
Ucho je mikrosystém, přes který můžeme ovlivňovat celé naše tělo. V uchu existují větve či spojnice propojující dráhy všech orgánů. Ušní akupunktura se provádí jehličkami fixovanými náplastí, které zůstávají na uchu 5-10 dní.
Je možné provádět také akupresuru pomocí semínek Vacarie nebo působením magnetek.
Nedílnou součástí komplexního přístupu v čínské medicíně jsou i stravovací doporučení. Strava založená na pravidlech pěti prvků či ročních obdobích je základem životosprávy. Pro optimální složení jídelníčku je potřeba zohlednit i konstituční typ jedince. Čínští lékaři často kladli na stravování tak velký důraz, že než začali s léčbou, nejdříve upravili jídelníček.
Je na každém z nás, jak moc se budeme věnovat našim stravovacím zvyklostem, pravdou ale zůstává, že jídlo naše tělo ovlivňuje několikrát za den. Pokud se chceme léčit kvalitními bylinami, měli bychom i jíst kvalitní jídlo.
Baňkování je metoda, při níž se působí na povrch těla pomocí podtlaku. Většinou se provádí buď skleněnými nebo plastovými baňkami. Z pohledu čínské medicíny jde o proces uvolnění stagnace energie. Baňky se často používají při léčbě bolestivých stavů pohybového aparátu.
Moxa je specifická metoda založená působení tepla na akupunkturní bod. Nejčastěji se používá pelyňková moxa na akupunkturní jehle nebo v tyčince. Používá se nejčastěji při problémech spojených s chladem.
Speciální masáž vycházející z dokonalé znalosti meridiánových drah. Provádí se přes oblečení či prostěradlo. Cílem je harmonizace yin-yang rovnováhy celého těla.
Kopírování a šíření obsahu bez písemného souhlasu autorů zakázáno. © 2017-2021 PharmDr. Magda Čabanová